Články pouze od jednoho autora pod unikátním kódem "bkd"
† 05. 10. 2011 | kód autora:
bKDVýška psi: 56-57cm
Výška feny: 54-56cm
Váha: 25-34kg
Země původu: Velká Británie
Původ plemene
Plemeno nevzniklo na Labradoru, ale na pobřeží Newfoundlandu, kde byli tito psi cvičeni k přinášení rybářských sítí z ledové vody. V 19. století přijížděli newfoundlandští rybáři do západní Anglie obchodovat s rybami a někteří tu prodali i své psy. Náhle se ukázalo, že tito psi úspěšně pracují jako psi lovečtí. Anglický Kennel Club je jako plemeno uznal v roce 1903. Jméno labradorský retrívr jim dal poprvé hrabě z Malmesbury roku 1887. Pro svou všestrannost je labrador nejznámější retrívr. Často se používá jako policejní a slepecký pes, je to výborný lovecký pes pro práci ve vodě i mimo ni, a také vynikající domácí společník. Je vybaven vynikajícím čichem, proto se v obou světových válkách používal k vyhledávání min. Dnes plní své úkoly ve službách policie a mimo jiné vyhledává drogy. Labrador je milý, věrný, inteligentní, vyrovnaný a neobyčejně laskavý k dětem. Je stále přátelsky nakloněn, ale k vetřelcům se chová ostražitě. Hodí se jak pro život na venkově tak i ve městě.
Chov retrieverů u nás
Do České republiky byla štěnata dovezena roku 1971 panem J. Bradleym. Roku 1975 byl dovezen páreček, který založili zdejší chov. První česká chovatelská stanice Labradoských retrieverů nese název Chovná stanice z Pomoraví a zde se také roku 1975 narodila první štěňata u nás. Pyšnými rodiči se stali fenka Julie of Palgrave a Sandyland Marcus.
† 05. 10. 2011 | kód autora:
bKDPOVAHA: Německý ovčák musí být povahově vyrovnaný, pevných nervů, sebevědomý, absolutně přirozený (s výjimkou vydráždění), zcela dobromyslný, ale pozorný a ovladatelný. Musí mít odvahu, bojovnost a tvrdost, aby byl vhodný jako doprovodný, strážní, služební, pastevecký pes a pes k obraně.
HLAVA
Hlava je klínovitého tvaru, je přiměřená velikosti těla (délka hlavy odpovídá zhruba 40% kohoutkové výšky), aniž by působila těžkopádným dojmem nebo byla příliš dlouhá, v celkovém zjevu suchá, mezi ušima přiměřeně široká. Čelo při pohledu zpředu nebo ze strany jen mírně klenuté, bez anebo jen s málo znatelnou rýhou uprostřed čela.
Poměr mezi temenem a obličejovou částí činí 50% ku 50%.
Šíře temene má zhruba odpovídat délce temene. Temeno se při pohledu shora od uší ke špičce nosu stejnoměrně pozvolna zužuje a přechází přes neostrý čelní sklon v klínovitě formovanou obličejovou část hlavy (tlamu). Horní a dolní čelist musí být silně vyvinuté.
Hřbet nosu je rovný, prohnutí nebo vyklenutí jsou nežádoucí. Pysky pevně přiléhající, uzavřené a tmavě zbarvené.
Nos: Musí být černý.
Chrup: Musí být silný, zdravý a úplný (42 zubů podle zubního vzorce). Německý ovčák má nůžkový skus, což znamená, že řezáky musí do sebe nůžkovitě zapadat, přičemž řezáky horní čelisti nůžkovitě přesahují řezáky dolní čelisti. Klešťový skus, předkus a podkus jsou vady, taktéž větší mezery mezi jednotlivými zuby (postavení s mezerami). Vadné je i zcela rovné řazení řezáků. Čelisti musí být silně vyvinuté, aby zuby mohly být zasazeny v zubní liště pevně.
Oči: Středně veliké, mandlovitého tvaru, poněkud šikmo položené, ale ne vystupující. Barva očí má co možná nejtmavší. Světlé, pichlavé oči jsou nežádoucí, protože nepříznivě ovlivňují výraz psa.
Uši: Německý ovčák má postavené středně veliké uši, nesené vzpřímeně a směřující stejným směrem (ne stažené do stran), sbíhají se do špičky a ušní boltce jsou otočené kupředu. Překlopené a visící uši jsou vadné. Uši složené dozadu při pohybu popřípadě v klidu nejsou vadou.
KRK: Silný s dobře vyvinutým svalstvem, bez volné kůže a bez volné kůže na hrdle (bez laloku). Úhel s trupem (s horizontální linií) činí přibližně 45stupňů.
TRUP
Hřbetní linie probíhá bez znatelného přerušení od nasazení krku přes dobře vyvinutý kohoutek a přes vodorovný zcela lehce spadající hřbet až ke slabě spadající zádi. Hřbet je pevný, silný a dobře osvalený. Bedra jsou široká,silně vyvinutá a dobře osvalená. Záď má být dlouhá, mírně spadající (asi 23stupňů k horizontále) a bez přerušení hřbetní linie přechází do nasazení ocasu.
Hrudník: má být přiměřeně široký, spodní část hrudníku má být dlouhá a výrazná. Hloubka hrudníku činí zhruba 45 až 48% kohoutkové výšky.
Žebra by měla být přiměřeně klenutá, sudovitý hrudník je vadou stejně jako plochá žebra.
Ocas: Dosahuje nejméně k hleznu, nepřesahuje však polovinu nártu. Na spodní straně srst poněkud delší. Ocas je nesen svěšený v mírném oblouku, při vzrušení a pohybu je nesen poněkud výš, nepřesahuje však horizontální linii hřbetu. Operativní úpravy jsou zakázané.
KONČETINY
Hrudní končetiny: musejí být ze všech stran rovné, zepředu dokonale rovnoběžné. Lopatka a rameno jsou stejné délky a silným svalstvem pevně připevněny k trupu. Ideální úhel mezi lopatkou a ramenem je 90stupňů, zpravidla až do 110st..
Lokty:Při statickém posouzení, ani v pohybu nesmí být lokty vybočené ani vtlačené.
Předloktí ze stran rovné a navzájem dokonale rovnoběžně postavené se suchým a pevným osvalením.
Nadprstí má délku cca 1/3 předloktí a svírá s ním úhel cca 20 - 22st. Příliš šikmo postavené (více než 22st.) i příliš strmě postavené nadprstí (méně než 20st) ovlivňují použitelnost psa a zvláště jeho vytrvalost.
Tlapy: jsou okrouhlé, dobře uzavřené a klenuté, polštářky tlap tvrdé, ale ne drsné. Drápy jsou silné a tmavé.
Pánevní končetiny: Postavení pánevních končetin je poněkud posunuté dozadu, přičemž zadní končetiny jsou při pohledu zezadu rovnoběžné. Stehenní a holenní kost jsou přibližně stejné délky a tvoří úhel cca 120st., stehna jsou silná a dobře osvalená.
Hlezna jsou silně vyvinutá a pevná, nárt stojí svisle pod hlezny.
Tlapy: Tlapy jsou dobře uzavřené, lehce klenuté, polštářky tvrdé a tmavé barvy, drápy silné, zahnuté a rovněž tmavě zbarvené.
CHODY: Německý ovčák je klusák. Končetiny musí svojí délkou a úhlením vzájemně ladit tak, aby se pánevní končetina mohla pohybovat až pod střed těla a hrudní končetina mohla dosahovat stejně daleko kupředu, aniž by to zjevně narušilo hřbetní linii. Každý sklon k přeúhlení pánevních končetin snižuje pevnost a vytrvalost a tím také použitelnost psa. Při správném poměru stavby těla a úhlení končetin je výsledkem prostorný pohyb probíhající nízko nad zemí budící dojem nenucenosti. Hlava je lehce vychýlená vpřed a ocas je mírně zvednutý; při rovnoměrném klidném klusu je výsledkem plynulá a ničím nepřerušené hřbetní linie probíhající od špiček uší přes týl a hřbet až ke špičce ocasu.
KŮŽE: Kůže je (volně) přilehlá k tělu bez viditelných vrásek a záhybů.
OSRSTĚNÍ
Vlastnost srsti: korektní osrstění německého ovčáka je patrová srst s podsadou. Krycí srst má být co možná nejhustší, tvrdá a pevně přiléhající. Hlava včetně vnitřku ušních boltců, přední strana končetin, tlapy a prsty krátce osrstěny. Srst na krku poněkud delší a bohatší. Na zadní straně končetin, až po zápěstí a popř. až po hlezno, je srst delší, na zadní straně stehen tvoří mírné kalhoty.
Barva: Černá s červenohnědými, hnědými, žlutými až světlešedými znaky. Celočerná, jednobarevně šedá, nebo šedá s tmavým vlkošedým zbarvením. S černým sedlem a maskou. Nenápadné malé bílé znaky na hrudi nebo světlé zbarvení na vnitřních stranách končetin jsou přípustné, ač nežádoucí. Čenich musí být vždy u každého zbarvení černý. Psi bez masky, se světlýma až pichlavě žlutýma očima, světlých až bělavých znaků na hrudi a na vnitřní straně končetin, s bílými drápy nebo červenou špičkou ocasu se považují za slabě pigmentované.
Podsada je vždy lehce našedlá. Bílá barva není přípustná.
VARLATA: Psi by měli vykazovat dvě zjevně normálně vyvinutá varlata,která se plně nacházejí v šourku.
VADY: Každá odchylka od výše uvedených bodů by měla být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo být v přesném poměru se stupni odchylky.
† 05. 10. 2011 | kód autora:
bKD
F.C.I. - Standard č.166
ZEMĚ PŮVODU: Německo
KLASIFIKACE FCI: Skupina I ? ovčáci, sekce 1 ? ovčáci se zkouškou z výkonu
POUŽITÍ: všestranný pracovní, ovčácký a služební pes
CELKOVÝ ZJEV: Německý ovčák je pes střední velikosti, poněkud obdélníkového formátu, silný a dobře osvalený. Kosti jsou suché a je celkově pevné konstituce.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: Kohoutková výška činí u psů 60 - 65 cm, u fen 55 - 60 cm. Délka trupu přesahuje kohoutkovou výšku zhruba o 10 - 17% . Váha u psů 30 - 40kg. Váha fen 22 - 32kg.
† 05. 10. 2011 | kód autora:
bKDVzhled: hlava: spíše malá a plochá, ne příliš okrouhlé lebky, ne příliš dlouhá v čenichové partii; nos je černý.
Oči: středně velké, tmavé a jiskrné, inteligentního výrazu. Posazené jsou tak, že hledí vpřed, nejsou vystouplé; okraje očních víček jsou tmavé.
Uši: malé, tvaru písmene V, nesené vzpřímeně, nasazené ne příliš po stranách, kryté jsou krátkou srstí, velmi sytého odstínu pálené.
Zuby: v čelistech kolmo nasazené, pravidelného, nůžkového skusu.
Krk: dobře utvářený.
Tělo: kompaktní s přiměřeně klenutými žebry, silnými bedry. Hřbet je rovný.
Končetiny: hrudní končetiny jsou pevné, dobře kryté sytě zlatavou srstí, která je tmavší u kořenů než na koncích; toto zbarvení nezasahuje nad lokty. Pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu zcela rovné, hlezna nevybočená ani nevbočená. Stejně osrstěné a zbarvené jako přední, přičemž toto zbarvení nevystupuje nad hlezna.
Ocas: je úplně osrstěný, barva srsti je modrá a sytější než na zbytku těla, a to zvláště na samém konci. nesený je lehce nad úrovní hřbetu.
Srst: na těle je přiměřeně dlouhá, zcela rovná, nezvlněná, lesklá, jemná, hedvábná, nikoli jako vlna. Na hlavě je dlouhá, bohatá, sytě zlatá, tmavší na stranách hlavy, kolem uší a na čenichové partii, kde je zvlášť dlouhá. Tříslová barva na hlavě nezasahuje až na krk, ani zde neobsahuje žádné tmavé nebo černé chlupy.
Charakteristika: povaha: temperamentní, k cizím většinou nedůvěřivý či odtažitý, zvědavý, bystrý, má rád pohyb, většinou kurážný, odvážný, ostražitý, samostatný, tvrdohlavý, nezřídka rádi štěkají.
Původ: Jorkšírský teriér pochází původem z Velké Británie. V r. 1886 bylo oficiálně zaneseno do anglické knihy "Kennel Club" několik exemplářů pod společným názvem "Broken Haired Scotch or Yorkshire terrier".
O deset let později byl založen první "Yorkshire terrier - Club. Mezi první předchůdce yorkiho je považován waterside terrier, který v severním Skotsku sloužil k lovu myší a krys. Koncem 18. století nastala na severu hospodářská krize a obyvatelé se stěhovali za prací. Mnoho vzalo své psy sebou.
Po dlouhém cílevědomém páření vznikla nová rasa, která dostala název dle svého původu "hrabství Yorkshire" - yorkshirský terrier.
Jako nejznámější jorkšírský teriér, zároveň nazýván jako "otec jorkšírských teriérů", narozen 1865 byl "Huddersfield Ben". Bohužel Ben po šesti letech nešťastnou náhodou zahynul, ale ve svém krátkém životě získal na výstavách a soutěžích přes 70 cen. Ben se však od dnešních jedinců lišil v celkovém vzhledu i váhou (5,5 kg).
V letech 1890 byli již první jedinci prodáni do Ameriky, bohužel vez velkých úspěchů. Z první poloviny našeho století se nachází velice málo informací o vývoji této rasy. Teprve v letech 1950 - 1960 nastal obrovský zlom.
K nejúspěšnějším chovatelům této doby patřili Mrs. Foster a Mrs. Donaloso.
V letech 1950 - 1960 bylo evidováno přibližně 200 exemplářů. V dnešní době je zaneseno v knize chovatelů přibližně dvanáctinásobek. Tím se jorkšírský teriiér stal favoritem v chovu teriérů.
† 05. 10. 2011 | kód autora:
bKD ZEMĚ PŮVODU: Velká Británie
Velikost: tělesná hmotnost je 3,1 kg.
Zbarvení: temně ocelově modré (ne stříbřitě modré), táhnoucí se od vrcholu hlavy ke kořeni ocasu, nikdy s příměsí plavých, bronzově zbarvených nebo tmavých chlupů. Srst na hrudi je sytě, jasně tříslová. Všechny tříslově zbarvené chlupy jsou u kořene sytější než ve střední délce a světlají k vrcholu.
† 05. 10. 2011 | kód autora:
bKDCelkový vzhled
Silné konstituce, pevně svázaný, velmi aktivní se širokou lebkou, široký a hluboký hrudník, silná a dobře utvářená bedra a záď.
Charakteristika
Dobré povahy, velmi agilní. Vynikající nos, ušlechtilá morda, milovník vody, adaptibilní, oddaný společník.
Povaha
Inteligentní, čilý, bystrý, poslušný a oddaný. Má laskavou povahu, bez agresivity nebo nevhodné bázlivosti.
Hlava a lebka
Lebka je široká s dobře utvářeným stopem, suchá bez masitých lící. Čelisti jsou středně dlouhé, silné a neseseknuté. Nos je široký, nosní otvory dobře vyvinuté.
Oči
Středně velké, vyjadřující inteligenci a dobrou náladu, barvy hnědé nebo lískových oříšků.
Uši
Nejsou příliš velké ani těžké, visí dolů podél hlavy a jsou nasazeny spíše dozadu.
Morda
Čelisti a zuby silné, skus perfektně pravidelně nůžkový, t.j. horní řezáky těsně překrývají spodní řezáky a rostou rovně z čelistí.
Krk
Suchý, silný.
Trup
Hrudník široký a hluboký s dobře klenutými a pružnými žebry. Hřbet je rovný. Bedra jsou široká, krátká a silná.
Hrudní končetiny
Ramena jsou dlouhá a šikmá.
Končetiny mají pevný kosterní podklad, jsou kolmo postaveny od lokte k zemi, ať při pohledu zepředu nebo z boku.
Pánevní končetiny
Záď je dobře vyvinutá, osvalená, není zúžená, s dobře vyvinutým a pohyblivým kyčelním kloubem.
Zadní končetiny jsou při pohledu zezadu rovné.
Kravský postoj je zásadně nežádoucí.
Tlapy
Kulaté a silné, prsty sevřené, dobře klenuté, polštářky jsou tlusté a silné.
Ocas
Výrazně charakteristický pro toto plemeno, má být silný u kořene, zužující se ke konci, středně dlouhý, bez podsady, obrostlý hustou, krátkou, silnou, přilehlou srstí, působící dojmem popisu vydřího ocasu.
Má být nesen vesele, ale nemá být otočen na hřbet.
Pohyb
Volný a plynulý, přímý a normální při pohledu zepředu i zezadu.
Osrstění
Výrazně charakteristické pro toto plemeno.
Srst je krátká, hustá, podsada není zkadeřená, při dotyku ruky se jeví jako přiměřeně tvrdá.
Zbarvení
Jednotně černá, žlutá nebo čokoládově hnědá.
Žlutá se vyskytuje v odstínech od světle smetanové po liščí červeň.
Malé bílé skvrny jsou přípustné pouze na předhrudí.
Vady
Jakékoliv odchylky od výše uvedených bodů musí být považovány za vady a jejich závažnost musí být vztahována podle stupně projevu vzhledem ke standardu. Psi musí mít dvě zřetelná normální varlata, zcela sestouplá do šourku.
Všechna plemena retrievrů jsou na následujících fotkách zleva doprava, odshora dolů v tomto pořadí: Curly Coated retriever, Golden (zlatý) retriever, Flat Coated retriever, Labradorský retriever, Chesapeake Bay retriever, Nova Scotia Duck Tolling retriever
Fotografie pocházejí z chovatelské stanice "Zbohyne lovu CS"
Copyright © 2008-2012 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
